Fresh Film Fest 2012

Letošní tématem mezinárodního festivalu debutů a studentských filmu Fresh Film Festu byla manipulace. Docela dlouho jsme s organizačním týmem festivalu vymýšleli, jak k tomuto tématu přistoupit. Spousta cest byla slepých a zbytečně zavádějících, až jsme se dostali k fotografiím Silvie Milkové, která nám poskytla sérii snímků prázdných obalů a myšlenka byla na světe! Použití typického filmového označení kvality v podobě hvězdiček a doplňujícího pochvalného textu spolu s jasně prázdným obalem, není nic jiného než poukázání na jednoduchost manipulace v oblasti filmového průmyslu. Letošní ročník měl podle průzkumu médií rekordní návštěvnost, tak se to snad i podařilo :-) Ukázky grafické podoby můžete vidět zde, ale více v portfoliu či na mém profilu na Behance…

Začátek století ve veřejném prostoru

V Plzni se před časem pořádal jednodenní umělecký festival s názvem Začátek století ve veřejném prostoru, pořádaný o.s. Čtyři dny ve spolupráci s Plzeň 2015 o.p.s, Západočeskou galerií v Plzni a o.s. Popojedem. festival byl zaměřený na instalace, performace, projekce, komentované procházky, setkání a diskuze s umělci a výtvarné dílny seznamující nejmladší generaci se současným uměním (více v tiskové zprávě sdružení Čtyři dny – zde, nebo na stránkách Západočeské galerie v Plzni). Pro tento festival jsem dělal program s mapkou, banner a jiné tiskoviny.

Prague Short Film Festival 2012

A aby těch vzpomínek nebylo málo, tak tu mám ještě jednu práci z počátku roku. V již tradiční spolupráci s Václavem Jiráskem jsme předvedli světu, jak úderný může být krátký film respektive festival krátkého filmu. Václavova fotografie je bez jakéhokoliv kašírování čistá a přímá. Ten moncl je pravý a je připomínkou jednoho krátkého příběhu…

Brožura prací studentů ateliéru textilu na VŠUP

Jak je mým zvykem, dávám sem věci, které nejsou zrovna aktuální, ale co naplat, prostě to občas nezvládnu a po čase se k tomu vrátím. V tomto případě jde o prezentaci ateliéru textilu na pražské VŠUP. V lednu jsem byl požádán o vytvoření prezentační brožury ateliéru. Velice rád jsem se do toho pustil a s vedoucí ateliéru Jitkou Škopovou a jejím asistentem Michalem Chodaničem jsme proseděli několik nocí nad postupně se rodící brožurou. Nechtěli jsme nic přehnaně výtvarného, prostě jednoduchý koncept, který by nepotlačoval vyznění jednotlivých prací studentů. Zvolil jsem materiály, které nejsou okázalé a pokudmožno viditelně upravované. Na desky byla použita čistá lepenka a vnitřek je z papíru Munken Lynx. Titulní desky jsou bez tisku. Jediné co je zdobí je ražba textilního vzoru "rybí kosti" a jako titul posloužil štítek uchycený v kroužkové vazbě. Celá brožura měla být ještě vnořena do látkového sáčku, ale na ten už bohužel nezbyly finance (škoda). Sazba byla provedena písmem Homestead a National.
Opět musím poděkovat rodině Štěchů a jejich tiskárně Protisk. Vyšli nám maximálně vstříc a jejich přístup k zakázkám je nadmíru profesionální.

Taras Bulba – klasik v paperbacku

Začínám mít čím dál větší vztah ke knihám v měkké vazbě. Možná tím mnoho tradičních nadšenců poštvu proti sobě, ale dle mého názoru by si kniha měla najít cestu zpátky do naší kapsy, ze které je postupně vytlačována nepřebernou skupinou multifunkčních digitalních čteček. Tím rozhodně nechci vytlačit tyto čtečky, naopak, jejich místo je nezastupitelné coby delegáta literatury do života jedince, jen se pořád držím myšlenky, že ten potištěný blok papíru je pořád něčím víc :-)
Takže zde je pro Mladou frontu vytvořený kapesní model klasika ruské literatury N. V. Gogola. Taras Bulba v novém překladu Libora Dvořáka. V měkké vazbě vysázen písmy Zalamander a Walbaum. Kdo rád tuto klasickou Gogolovu novelu, tak "šup s ní do kapsy"…

Trošku knížek, aby se neřeklo, že nic nedělám!

Dlouho, dlouho jsem sem nic nenapsal. Dospělo to až do stádia, že jsem se za sebe začal sám stydět. Nebojte se práci pořád mám a dělám dál. A abych se trošku polepšil dávám sem pár úprav knih, které z bůhvíjakého důvodu prošly komerčním dohledem nakladatele a bylo mi povoleno mít z nich alespoň trošku tvůrčí radosti. No nebudu tady vysvětlovat, že pěkných knih začíná být pomálu a můžeme být rádi, když se vydaří alespoň příjemný kompromis. Možná je to i záměr, protože si tak budeme víc vážit té exkluzivity, držet v ruce něco, co je výtvarně kvalitní… ale nechám toho!
Radost mám, že vyšel již v druhém vydání Chazarský slovník. Jedná se o poměrně modernistické literární dílo, které si zaslouží zvláštní pozornost a proto jsem se snažil vymanit jej z obvyklého sevření komerčních laminací a parciálních laků a pokusil jsem se dokonce (!) o dvoubarevný tisk na předsádkách. A ono to vyšlo. V sazbě jsou použita písma od Franty Štorma (nějak jsem si sazbu bez jeho fontů nedokázal představit), a to Alcoholica, John Sans a Týfa.
Druhou knihou ze které mám také velkou radost, je román Kinžál, který úžasně čtivým způsobem napsal Jiří Kamen. Kniha mě naprosto polapila a nemohl jsem přestat číst. Je fakt, že to není malé dílko, v současné podobě má 474 stran a můžu potvrdit, že to byl velký oříšek, protože jsem tento "tlustoromán" měl narvat do 350 stran. To se mi opravdu nemohlo podařit, a i tak je sazba poměrně hustá. To, že je čitelná, je výsledkem kvalitního písma Dederon Serif od Suitcase Type Foundry Tomáše Brousila doplněný o nadpisové písmo Liza od mistrů z Underware, kteří u mě mají neustále nepřekonatelnou velkou poklonu. V původním návrhu jsem počítal s klasickou pevnou vazbou s přebalem, ale díky již zmiňovanému počtu stran jsem musel slevit a šli jsme do levnějšího paperbacku. Ve výsledku to vlastně knize vůbec neuškodilo.

––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

Milorad Pavić – Chazarský slovník

––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

Jiří Kamen – Kinžál

––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Alberto Méndez – Slepé slunečnice